Njak Jakoe Psan... Asi... Ale Je To Emirko

nějaké jakože psaní... asi... ale je to emirko 👀

1. Emil položil své ruce na Darkovo boky. "Darko," zašeptal Emil tiše a opřel si čelo o Darkova záda. "Nechci abys odcházel," zamumlal Emil. Z úst staršího se ozvalo tiché avšak jaksi bolestné povzdechnutí. "K čemu ti tu budu, fízle?" Zeptal se Darko. "Chci abys se mnou zůstal, Darko, chci se každé ráno probudit a vidět tě vedle sebe." "Emile," zašeptal Darko. "Neodcházej… Darko, prosím," zašeptal prosebně Emil.

2. Darko měl jeden ze svých dnů, kdy si z Emila už od rána utahoval a smál se mu. Emil to celkem dlouho toleroval ale pohár trpělivosti v jednu chvíli přetekl i jemu. Sáhl po Darkovi a čekal že jeho ruka Darkem prostě projde, ale to se nestalo. Emil chytil Darka za košili a přitáhl si ho k obličeji. "Buď už sakra zticha Darko," zavrčel Emil, avšak v tu chvíli měl Darkovy rty na těch svých a všechna zlost ho rázem přešla. Lehce povolil stiskl Darkovi košile a Darko si položil ruce na Emilova ramena, přičemž prohloubil jejich polibek.

Taková rychlovka dělaná ve dvě ráno protože nespavost je svině ♥︎

Já už ani nevím, ale na. Mějte nějaké skicy které nikdy nedokončím.

Skicoval jsem při sledování Ducha a napadlo mě to sem přidat pro tu hrstku lidí které ten seriál taky baví.

Příběh, dialog a vizuál je meh ale ten koncept a postavy jsou přesně v mém okruhu zálib a při sledování se bavím, takže tomu seriálu odpustím mnoho nedostatků.

Trochu jsem smutný že se více nesoustředili na tu paranormální stránku toho všeho. Jakože sakra Emile, vždyť to že vidíš ducha vyvolává tolik otázek!? Podle mě by tě to mělo zajímat mnohem víc než jenom to že teď máš otravnýho spolubydlícího který s tebou všude chodí.

Pro tuhle scénu doslova neexistuje jediné platonické vysvětlení