Mood Disorder - Tumblr Posts
hey guys, so i really want to lose like 20 or maybe 30kg... can you help me? Like giving me some advices or something? plssss!
I am so manic that I can’t even make it relatable
Random (pop culture) psychology headcanon #9
Ame-chan/KAngel(from Needy Streamer Overload) has Histrionic personality disorder(with Borderline features) and Major depressive disorder
Random psychology disorder (somewhat) explained #3 (Factitious Disorder)
Diagnostic Criteria
Factitious Disorder Imposed on Self
A. Falsification of physical or psychological signs or symptoms, or induction of injury or disease, associated with identified deception.
B. The individual presents himself or herself to others as ill, impaired, or injured.
C. The deceptive behavior is evident even in the absence of obvious external rewards.
D. The behavior is not better explained by another mental disorder, such as delusional disorder or another psychotic disorder.
Factitious Disorder Imposed on Another (Previously Factitious Disorder by Proxy)
A. Falsification of physical or psychological signs or symptoms, or induction of injury or disease, in another, associated with identified deception.
B. The individual presents another individual (victim) to other as ill, impaired, or injured.
C. The deceptive behavior is evident even in the absence of external rewards.
D. The behavior is not better explained by another mental disorder, such as delusional disorder or another psychotic disorder.
Note: The perpetrator, not the victim, receives the diagnosis.
Diagnostic Features
The essential feature of factitious disorder is the falsification of medical or psychological signs and symptoms in the individual or others that are associated with the identified deception.
Individuals with factitious disorder can also seek treatment for themselves or another following induction of injury or disease.
The diagnosis requires demonstrating that the individual is taking surreptitious actions to misrepresent, simulate, or cause signs or symptoms of illness or injury even in the absence of obvious external rewards.
The diagnosis of factitious disorder emphasizes the objective identification of falsification of signs and symptoms of illness and not the individual motivations of the falsifier.
Methods of illness falsification can include exaggeration, fabrication, simulation, and induction.
While a preexisting medical condition may be present, the deceptive behavior or induction of injury associated with deception causes others to view such individuals (or, in the case of factitious disorder imposed on another, the victim) as more ill or impaired, and this can lead to excessive clinical intervention.
Individuals with factitious disorder might, for example, report feelings of depression and suicidal thoughts or behavior following the death of a spouse despite the death not being true or the individual's not having a spouse; deceptively report episodes of neurological symptoms (e.g., seizures, dizziness, or blacking out); manipulate a laboratory test (e.g., by adding blood to urine) to falsely indicate an abnormality; falsify medical records to indicate an illness; ingest a substance (e.g., insulin or warfarin) to induce an abnormal laboratory result or illness; or physically injure themselves or induce illness in themselves or another (e.g., by injecting fecal material to produce an abscess or to induce sepsis).
Although individuals with factitious disorder most often present to health care professionals for treatment of their factitious symptoms, some individuals with factitious disorder choose to mislead community members in person or online about illness or injury without necessarily engaging health care professionals.
Associated Features
Individuals with factitious disorder imposed on self or factitious disorder imposed on another are at risk for experiencing great psychological distress or functional impairment by causing harm to themselves and others.
Family, friends, faith leaders, and health care professionals are also often adversely affected by their behavior (e.g., devoted time, attention, and resources to provide medical care and emotional support to the falsifier).
Individuals with factitious disorder imposed on another sometimes falsely allege the presence of educational deficits or disabilities in their children for which they demand special attention, often at considerable inconvenience to education professionals.
Whereas some aspects of factitious disorders might represent criminal behavior (e.g., factitious disorder imposed on another, in which the parent's actions represent abuse and maltreatment of a child), such criminal behavior and mental illness are not mutually exclusive.
Moreover, such behaviors, including the induction of injury or disease, are associated with deception.
Differential Diagnosis
Deception to avoid legal liability. Caregivers who lie about abuse injuries in dependents solely to protect themselves from liability are not diagnosed with factitious disorder imposed on another because protection from liability is an external reward (Criterion C, the deceptive behavior is evident even in the absence of obvious external rewards).
Such caregivers who, upon observation, analysis of medical records, and/or interviews with others, are found to lie more extensively than needed for immediate self-protection are diagnosed with factitious disorder imposed on another.
Somatic symptom and related disorders. In somatic symptom disorder and the care-seeking type of illness anxiety disorder, there may be excessive attention and treatment seeking for perceived medical concerns, but there is no evidence that the individual is providing false information or behaving deceptively.
Malingering. Malingering is differentiated from factitious disorder by the intentional reporting of symptoms for personal gain (e.g., money, time off work).
In contrast, the diagnosis of factitious disorder requires that the illness falsification is not fully accounted for by external rewards.
Factitious disorder and malingering are not mutually exclusive, however.
The motives in any single case might be multiple and shifting depending on the circumstances and reactions of others.
Functional neurological symptom disorder (conversion disorder). Functional neurological symptom disorder is characterized by neurological symptoms that are inconsistent with neurological pathophysiology.
Factitious disorder with neurological symptoms is distinguished from functional neurological symptom disorder by evidence of deceptive falsification of symptoms.
Borderline personality disorder. Deliberate physical self-harm in the absence of suicidal intent can also occur in association with other mental disorders such as borderline personality disorder.
Factitious disorder requires that the induction of injury occur in association with deception.
Medical condition or mental disorder not associated with intentional symptom falsifitcation. Presentation of signs and symptoms of illness that do not conform to an identifiable medical condition or mental disorder increases the likelihood of the presence of a factitious disorder.
However, the diagnosis of factitious disorder does not exclude the presence of a true medical condition or mental disorder, as comorbid illness often occurs in the individual along with factitious disorder.
For example, individuals who might manipulate blood sugar levels to produce symptoms may also have diabetes.
horrible
self loating and season born misery and lost of lostness of selfitude and withdrawls of mood stablelizing drugs
and i am so indesscriblbly miserable I hope this is not waht drunk feels like.
because wtf. why
and i just do not like myself always and hate it all. my head swims with the confussion and lack of knowing how to fix anything while doing it alone and having only people that might not be the best to do it
to fix me.
just shut up and buck up and do it and fly right and stand tall.
My diagnosis has been updated from anxiety and depression to "unspecified mood disorder". Is there a funky little mascot for that?
I definitely have a mood disorder. I just got takeout delivered and it was hella expensive and now I'm gonna cry, rant, dismantle capitalism tonight, maybe commit some arson, and crawl into a hole
I know I'm in the midst of an episode when I start preaching in my bedroom talking about
We humans need the Earth! Not the world, not this 'society', but the Earth! What is the common denominator among all of human history? THE EARTH!
PRAISE THE EARTH PRAISE THE DIRT PRAISE THE LITTLE BUGS THAT CRAWL ACROSS THE PICNIC TABLE
PRAISE
thinking about the time i was 14 or 15 and in the psychiatrist's office and said something along the lines of, "no the government is definitely trying to hide something they keep telling us we have rights but we definitely don't it's a fascist state is what it is" and then he said "lets hook her up with some anti-psychotics" who's laughing now bitch
Je to přesně pět let. Celý tohle období mi přijde jako procházka skrz horečnatý sen, něco, co je už tak dávno a přitom je to jen pět let. Jako první trip, jako zhulený pochodování na zastávku po škole, jako všechny ty nikým jiným neviděný věci, který jsem dělala, do hlubin vlastního mozku pohřbený, zamčený v truhle a hozený do moře zapomenutí. Pohled do zrcadla osamělosti v přeplněným klubu a ožralý usmátí se na tu druhou na druhé straně...Melancholie podzimu. Připomíná mi to každej rok tohle období. Když přijde babí léto a to se rychle přetransformuje v podzim, nejdřív estetickej a pak už jen depresivní, když už opadají barevný lupeny a zůstanou jen holý větve. První rok to bylo nejtěžší, trigger v podobě mýho okna na koleji, trigger v podobě vůně rozkládajícího se listí ve škarpě a v podobě tmy, která se snášela dřív a dřív. Každej rok se ukončuje další cyklus, další letokruh na mý paži.
S cizím člověkem poprvý, začátek mý sebedestrukce, sestup do Tartaru. Je těžký přestat mluvit v metaforách, říct to narovinu. Schovávám se za slovama.
Poslouchám ambient a moje myšlenky prostě volně plynou. Předtím to bylo snadný, všechny svý texty jsem psala bez autocenzury, jako proud vědomí a asociací. Teď je to těžší, bojím se, co mi moje vědomí naservíruje, co na mě vyplivne ze svých útrob a že se z toho složím. Od letošního léta věřím svý hlavě ještě o něco míň po (nejspíš?) panický atace během přehřátí organismu, kdy mi mozek začal generovat obrazy nemoci a smrti, věci úplně zapomenutý a zahnaný...ležela jsem na matračce v morkým prostěradle s nohama na židli a nemohla se přestat třást.
Proto jsem vůči svý hlavě skeptická víc než dřív.
Procházím starý fotky na flešce. Některý jsou zničený, digitální stopa je míň trvalá než fotka z analogu. Stovky fotek z Anglie a z Německa, který jsem si u ž nikdy neprohlídla. Ráda bych asi svou gympláckou verzi smazala taky, odstřihla se, jako jsem se odstřihla od svý verze ze základky. Aspoň si to myslím, ale vždycky mě dožene ve snech. Viděla jsem poprvý svoje video z maturáku. Při nástupu jsme tancovali v párech, samozřejmě. Jako jediná jsem tancovala s holkou, můj bf se na mě vykašlal před rokem a tancoval už s někým jiným. Asi spolu nechodili, vlastně je mi to u prdele. I tehdy bylo, tehdy jsem byla moc v depresi, abych ho řešila, snažila jsem se udržet naživu samu sebe.
Bylo to fajn, když jsme byli spolu. Po dlouhý době jsem měla aspoň iluzi toho, že někam patřím, že mám kamarády a kamarádky, jsem jedna z těch popular high school girls. Pro jednou na opačným konci spektra, ne pod palbou posměšků a šikany. Nejlepší bylo, že mě tahal ven ze svý ulity. Na rok a půl jsem se chovala jako teenager. Byla jsem mezi lidma, opíjela se na party s ostatníma a pro jednou nehnila ve svým pokoji. To samozřejmě skončilo, jakmile jsme skončili my. A pak jsem se ještě víc stahovala, protože jsem si rok a půl nedívala pozor, nechala jsem ostatní pohlídnout přes svý obraný valy, kurva. Rotting in my room it is. Obsesivní sledování youtube videí, záchvaty úzkosti o nedělních odpolednech, smrad svíčky a mýho těla v nevětraným pokoji, kterej se tak snadno mohl metamorfovat ve smrad mýho těla v rakvi. Nebylo to poprvý ani naposled, rok a půl byla jen výjimka z pravidla, glitch, chyba Matrixu. Jako když se zatouláte v obchoďáku někam, kde nemáte co dělat. Jen pro personál. Popular only. Teď jdi do prdele.
Nevím, proč jsem z toho nevycouvala. Asi kvůli té druhé holce, měla jsem pocit, že mě potřebuje. Spíš to byla z její strany laskavost, prokázání služby té chudince, která zůstala na ocet. Nevím, proč jsem se na to nevysrala, asi jsem byla tolik v depresi, že jsem 90 % času nevnímala, co se děje. Pár hodin před plesem jsem se máčela ve vaně a měla pocit, že je moje tělo z oceli. Pomalými pohyby si oblíkla šaty, nechala se učesat, nechala se odvézt. Asi jsem nechtěla zklamat rodiče tím, že bych se neúčastnila. Všechno se to nějak dělo beze mě. Přemýšlím, jak se cítili, když nás viděli jako jiný dvě, který tančí spolu. Nemůžu si pomoct, myslím, že na nějaký úrovni ze mě byli zklamaní. Já jsem nad tém přemýšlela jako nad progresivním krokem, proč by museli heteronormativní párečky určovat úplně všechno? Pravda ale je, že to mohl být kdokoli, ale byla jsem to já, protože se na mě vysral bf. A s tímhle vědomím jsem se na to posraný video poprvý koukala a přišlo mi to ponižující. Jako by bylo třeba dát na odiv, že jsem nežádoucí, jsem ta vyřazená, ten odkrojek, ten zbytek. Protože vím fakta. Protože vím, jak to bylo.
Lituju samu sebe, mám patetickou náladu. Koukám se na sebe a vidím ten effort, fakt jsem se snažila, aby mi to slušelo, ikdyž jsem měla chuť se utopit ve vaně. Je to hrozný, ale doufala jsem, že si mě všimne a třeba si sám pro sebe řekne, že mi to sluší. To jsem ještě byla mladá a pěkně blbá.